Právo na náhradu škody zaujímá v systému soukromého práva zásadní postavení, neboť upravuje civilněprávní následek porušení jiných povinností stanovených právním řádem či ujednáním stran. Již z tohoto důvodu poskytuje téma sekce široký prostor pro vědecké bádání o různých aspektech práva náhrady škody v souvislostech oblastí, kterým se účastníci v rámci své vědecké práce věnují. Téma nabízí velké množství právně teoretických otázek, kterým doposud nebyla v české právní vědě věnována dostačující pozornost, ať už se jedná o aspekty deliktní či smluvní odpovědnosti. Vítány jsou ovšem i příspěvky kriticky analyzující aktuální judikaturu vysokých soudů. Pozornost lze věnovat taktéž problematice odpovědnosti státu za škodu či komparaci s jinými právními řády. Účastníkům sekce se tudíž nabízí široký prostor pro zaměření témat svých příspěvků v rámci vlastních výzkumných specializacích

Moderní technologie dnes přímo či nepřímo zasahují výrazným způsobem do života jednotlivce i fungování jakékoliv lidské společnosti. V konečném důsledku tak spoluvytváří nedílnou součást objektivní reality determinující životní podmínky člověka. Postihnutí různých projevů dopadů technologií na život jednotlivce či společnosti je předmětem odborného zájmu řady vědních oborů, právo nevyjímaje. Přitom formy, míra a způsob právní regulace technologií jsou výrazně variabilní:od mezinárodních smluv potírajících kybernetickou kriminalitu, vliv technologií na životní prostředí a klima, přes unijní úpravu investic do nízkoemisních technologií, použití moderních technických prostředků za účelem posílení práv obviněného či obětí trestných činů,regulaci právních aspektů použití umělé inteligence, posuzování vlivů na životní prostředí anebo mezinárodní spolupráce ve věcech elektronických důkazů, až po domácí právní úpravu věnující se nejrozmanitějším aspektům regulace technologií a jejich dopadům na životní podmínky člověka. V této sekci konference Cofola jsou proto vítány příspěvky zabývající se naznačenými, ale i dalšími možnými otázkami právní regulace technologií, přičemž záměrem odborných garantů sekce je vytvořit fórum pro sdílení poznatků z více oborů práva a poskytnout tak prostor k široké a vzájemně obohacující diskusi účastníků jednání sekce.

Podoba sociální politiky je ovlivňována celou řadou právních, ekonomických, kulturních a politických aspektů. V posledních letech prochází sociální politika a sociální právo bouřlivým nejen legislativním vývojem, přičemž se ukazuje, že řešení sociálních otázek a problémů trhu práce vyžaduje přijetí opatření v rámci více právních odvětví. V současné době vyvstává potřeba vyrovnat se s důsledky (nejen) ekonomické migrace, nepříznivého demografického vývoje, implementovat požadavky vyplývající z unijního práva, pokud jde o rovné odměňování mužů a žen a minimální mzdu, či snížit deficit veřejných financí. V rámci jednání sekce jsou vítány příspěvky zabývající se mimo jiné zhodnocením důsledků konsolidačního balíčku, novely zákoníku práce, rovným zacházením v zaměstnání a v systému sociálního zabezpečení, ochrana zaměstnanců a její limity, slaďování rodinného a pracovního života, opatřeními v oblasti starobních důchodů či přístupem státních příslušníků třetích zemí na trh práce a do systému sociálního zabezpečení.

Indikativní oblasti:právní informatika, ochrana osobních údajů, ochrana soukromí, kyberkriminalita, kyberbezpečnost, práva k datům, odpovědnost ISP, právo na informace, právní aspekty využití a použití AI.

Pro posouzení pro přijetí je potřeba zaslat rozšířený abstrakt na email cofola@law.muni.cz v minimálním rozsahu 2 normostrany, který obsahuje úvod, motivaci, metodologii a výzkumnou otázku.

Plné texty příspěvků lze publikovat (po proběhnutí standardního recenzního řízení) v časopise Revue pro právo a technologie (Bližší info na https://journals.muni.cz/revue).

Ústředním pojmem veřejné správy je tradičně veřejný zájem. Veřejný zájem je dáván do kontrapozice k zájmu soukromému. Současně však nelze identifikovat pouze jeden univerzální veřejný zájme, nýbrž veřejné zájmy se běžně doplňuji či si konkurují. To se přirozeně odráží také ve správním právu jakožto "právním řádu" veřejné správy. Veřejný zájem je proto jedním z významných aspektů správního práva. Podoby jeho ochrany a prosazování se ovšem značně liší.

Sekce je zaměřena na zkoumání pojmu veřejný zájem v různých kontextech správního práva či příbuzných právních odvětví. Vítaný jsou jak ryze teoretické příspěvky zaměřené na podstatu veřejného zájmu ve (správním) právu, tak příspěvky zaměřené prakticky na jeho konkrétní projevy. Pozornost tak kupříkladu může být věnována práci s veřejným zájmem ze strany správních orgánů (např. v rámci postupů podle správního řádu), správních soudů (např. v rámci řízení o správních žalobách) či jiných aktérů (např. subjektů samosprávy, veřejných zadavatelů, veřejného ochránce práv, státního zastupitelství či soukromých subjektů - environmentálních spolků apod.).

Příspěvky mohou přesahovat do zvláštních kontextů správního práva (právo stavební, přestupkové apod.) či do kontextů blízkých, např. do oblasti práva životního prostředí, finančního práva apod. Pozornost může být věnována jak "běžným" správním agendám, tak mimořádným situacím (např. nedávné pandemii). Stejně tak mohou být příspěvky zacíleny na aktuální otázky s veřejným zájmem spojené (např. na problematiku regulace dezinformací).

V rámci této sekce vítáme příspěvky zabývající se právním aspektem technologií, které transformují fungování zdravotnictví jako celku (například digitalizace, telemedicína, umělá inteligence), stejně jako technologií měnících tradiční léčebné postupy (jako jsou genové terapie, neurotechnologie a inovativní léčiva a zdravotnické prostředky). Rovněž jsou vítány práce zaměřené na spotřebitelské technologie podporující sebepéči, zdravý životní styl a překonávání handicapů.

Přijímáme příspěvky z různých právních odvětví. Vhodné jsou zejména příspěvky zaměřující se na ochranu práv pacientů, odpovědnostní vztahy, duševní vlastnictví, veřejnoprávní regulaci, problematiku úhrad a dostupnosti nových technologií. Vítány jsou také příspěvky nabízející teoretickou reflexi dopadů biotechnologií na společnost jako celek.

Aktuální vývoj energetického a klimatického práva v Evropě významným způsobem determinují dvě krize – klimatická, energetická.

Změna klimatu a zhoršování stavu životního prostředí představují pro Evropu a celý svět existenciální hrozbu. Zejména v posledních letech je naše planeta stále častěji vystavena vlnám veder, suchu, silnějším tropickým cyklonům, silnějším monzunovým dešťům, zrychlenému vzestupu hladiny moří, ztrátě biologické rozmanitosti, stejně jako socioekonomickým dopadům klimatické změny. EU na klimatickou krizi reagovala přijetím Zelené dohody pro Evropu, jejímž cílem je dosažení klimatické neutrality do roku 2050.

Energetická krize odhalila neschopnost EU zajistit import dostatečného množství energetických zdrojů za přijatelné ceny. Evropská komise proto v roce 2022 představila plán REPowerEU, jehož cílem je rychle snížit závislost EU na ruských fosilních palivech. Komise počítá s urychlenou diverzifikací a rozšířením spektra plynů z obnovitelných zdrojů, zvýšením úspory energie, masivními investicemi do obnovitelných zdrojů energie, urychlením příslušných povolovacích procedur a elektrifikací s cílem dosáhnout co nejdříve ekvivalentu fosilních paliv, která byla Evropa zvyklá dovážet z Ruské federace.

Urychlení energetické transformace bezpochyby představuje razantní odpověď na obě výše zmíněné krize. Dekarbonizace řady sektorů ekonomiky však bude mimořádně náročná. Úsilí, které EU vynakládá na energetickou transformaci přitom musí být doplněno opatřeními schopnými zajistit bezpečnost dodávek fosilních paliv za přijatelnou cenu do okamžiku, kdy tyto zdroje energie budou zastoupeny v energetickém mixu EU. Nedávné ozbrojené konflikty navíc odhalily, jak zásadní roli hraje zabezpečení námořních tras, a to nejenom pro zajištění hospodářského rozvoje a prosperity, ale i energetické bezpečnosti, obzvláště po nárůstu dovozu LNG (přepravovaného námořní dopravou).

Evropu nečeká nic jednoduchého. Lze však s jistotu tvrdit, že energetické a klimatické právo budou hrát v mitigaci klimatické změny, posilování energetické bezpečnosti i energetické transformaci klíčovou roli.

Cílem této sekce je proto diskutovat:

1. energetickou a klimatickou politiku národních států;
2. energetickou a klimatickou politiku EU;
3. úlohu energetického a environmentálního práva v reakci na klimatickou krizi;
4. úlohu energetického práva při řešení energetické krize;
5. právní aspekty energetické transformace;
6. úlohu energetického práva při snižování závislosti EU na ruských fosilních palivech;
7. způsoby, jakými lze zajistit paralelně jak energetickou bezpečnost, tak naplnění klimatických ambicí;
8. regulaci komoditního obchodování s energetickými surovinami;
9. důsledky ekonomických sankcí uplatněných vůči Rusku a jejich vliv na změnu chování subjektů energetického trhu.

Dopravní právo představuje podobně jako například zdravotnické, školské, zemědělské či stavební právo průřezovou praktickou disciplínu jdoucí napříč akademickými obory, jakými jsou občanské, obchodní, pracovní, správní, finanční či trestní právo a právo životního prostředí. Právní úprava je přitom mimořádně rozsáhlá a podrobná. Důvodem je nejen bezpečnosti a plynulosti, ale také kvůli zájem na dostupnosti a nyní rostoucí měrou též kvůli ochraně životního prostředí. Veřejné dopravní právo je vyloženě olbřímí. Důležitá je však rovněž přepravní smlouva jako právní vztah a odpovědnosti za škody, které při dopravě mohou vzniknout, jakož také pojištění tyto odpovědnosti a tyto škody zajišťující. Přehlížet tedy nelze ani soukromé dopravní právo.

Kvůli svému významu pro mezinárodnímu obchod zbožím a mobilitě osob je jako málokterou další právní úpravu výrazně vyjadřují mezinárodní smlouvy a v Evropské unii její nadnárodní právo. Trhy přepravních služeb se otevřely. České právo či právo jiného evropského státu však nepředstavuje pouze jejich provedení či zohlednění, nýbrž určuje též národní dopravní politiku. Zároveň nelze přehlédnout, že též dopravy se dotkne úsilí lidstva dekarbonizovat kvůli stabilizaci klimatu.

Dopravní právo je mimořádně rozsáhlé. Bezpochyby jej lze rozdělit podle jednotlivých druhů dopravy na právo silniční, železniční, letecké, říční, námořní a kombinované. Přehlížet nadto nelze souvislosti s obchodem zboží a mobilitou osob, poštou, telekomunikacemi či vodovody a produktovody. Leccos však lze zobecňovat. Nelze začít jinak než zpřehledněním, reflexe judikatury dává smysl teprve po porozumění legislativě. Chybějí fascinující témata. Oproti třeba zdravotnickému právu se dopravní právo tak stalo jen omezeně předmětem zájmu doktorandů či studentů. Doprava je však každodenností naších životů. Právní úprava vyvolává stovky zajímavých otázek.

Sekce dopravního a přepravního práva je tedy novinkou pro setkání zájemců o rozmanité otázky úpravy kteréhokoli druhu dopravy – tedy dopravy silniční, železniční, letecké, říční, námořní a kombinované - a související přepravy osob a nákladu, budování a údržby dopravních staveb a zařízení a ochrany životního prostředí v jejím českém, srovnávacím, mezinárodním a evropském rozměru.

Letos je tomu dvacet let, co se Evropská unie rozšířila o desítku nových států včetně České republiky. Kritéria členství a podmínky dohody byly dojednány a úderem 1. května 2004 začala Evropská unie a právo Evropské unie mít vliv nejen na chod a organizaci státu, ale především na každodenní život jednotlivců.

S dopady členství, jeho klady a zápory, se setkáváme dodnes a snad i stále ve větší intenzitě z důvodu množství předpisů přijatých orgány EU a zavazujících státy i jednotlivce. Cílem této jedinečné sekce je diskutovat témata ohledně toho, co členství v EU České republice přineslo, nebo naopak nepřineslo, či co by přinést mělo do budoucna.

V duchu motta EU „Jednotná v rozmanitosti“ jsou více než vítány rozmanité příspěvky zahrnující vliv (práva) Evropské unie na členství České republiky včetně vlivu na jednotlivce. V centru pozornosti nestojí jen právo Evropské unie jako takové, ale i témata vnitrostátních právních odvětví, která svým zaměřením mají přesah do Evropské unie a nabírají unijní rozměr. Vzhledem k průřezovému tématu sekce je možné přispět odbornými příspěvky nejen právními, ale také například z oblasti politologie, historie či ekonomie. Zahrnuty tak mohou být příspěvky jak teoretické, tak aplikační, stejně tak příspěvky reflektující rozhodování Soudního dvora EU či rozhodování vnitrostátních soudů aplikujících unijní právo. Zahrnuty mohou být i příspěvky věnující se jinému členskému státu (vřele uvítáme např. slovenské, polské, maďarské účastníky či účastníky dalších států přistupujících do EU ve stejném roce jako Česká republika).

Ústavní soud ovlivňuje civilní řízení nejen nálezy vydanými v řízení o kontrole norem, ale především rozhodnutími a stanovisky přijímanými v řízení o ústavních stížnostech. Výsledkem jeho rozhodovací činnosti jsou nejen nálezy, které napravují dosavadní nesprávnou praxi civilních soudů, ale také rozhodnutí, která jsou diskutabilní či dokonce očividně nesprávná. V této souvislosti lze zmínit rozhodnutí či stanoviska týkající se přezkumu věcné správnosti exekučních titulů nebo náhrady nákladů řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví. Předmětem sekce bude diskuse o názorech vyslovených v nálezech, usneseních či stanoviscích Ústavního soudu, vztahujících se k civilnímu spornému řízení, nespornému procesu, exekučnímu, insolvenčnímu či rozhodčímu řízení.

Finanční trhy a bankovní sektor prochází v poslední době relativně rychlým, ale stabilním vývojem v oblasti regulace a dohledu. Nové technologie otevírají celou řadu otázek, které se odráží v právních předpisech i dohledové praxi. Nové hrozby vyžadují silnější požadavky na bezpečnost a zdraví regulovaných subjektů. Na sekci "Regulace, dohled a inovace na finančních trzích a v bankovním sektoru" se zaměříme právě na tyto aktuální otázky. Vítané jsou příspěvky z oblasti regulace či dohledu subjektů a nástrojů finančního trhu.

Jelikož je daňové právo akcesorickou vědeckou disciplínou, nutně reaguje na změny v hospodářství a společnosti. V poslední době těchto změn bylo nemálo a není tomu jinak ani v oblasti daňového práva, resp. také rozpočtového a dotačního práva. Nejen daňové zákony nám bobtnají a i právník, natož adresát právních norem se přestává orientovat a začíná se ztrácet.

Vítány jsou příspěvky zabývající se aplikací a interpretací daňového práva, tvorby daňového práva ve smyslu jeho stability a předvídatelnosti, jak z pohledu daňových subjektů (zejména podnikatelů, ale i fyzických osob nepodnikatelů, ale také státu a jemu podřízených organizací (z pohledu předvídatelnosti příjmů do veřejných rozpočtů a stability veřejných financí). Určitě nelze opomenout ani procesněprávní stránku a změny v daňových předpisech reagující na judikaturu správního soudnictví.