Ochrana slabší strany představuje jeden z klíčových principů moderního soukromého práva, který se promítá napříč celým právním řádem. Ačkoli je tato zásada nejviditelnější v oblastech, jako je ochrana spotřebitele či zaměstnance, její uplatnění zasahuje i do méně tradičních oblastí, například ochrany nájemců, osob s omezenou svéprávností, poškozených nebo drobných podnikatelů. Sekce se zaměřuje na rozsáhlé spektrum případů, kdy je nezbytné vyvažovat nerovné postavení stran, a klade důraz na inovativní pohledy a aktuální výzvy. Účastníci jsou zváni k diskuzi nad rozvojem ochrany slabší strany nejen z národní perspektivy, ale i ve světle evropského a komparativního práva. Vítány jsou mezioborové přístupy, které přispějí k pochopení tohoto dynamického a stále se vyvíjejícího fenoménu

Poslední léta přinesla a přináší v oblasti trestního práva mnoho významných změn, včetně koncepčních změn trestní politiky, a rok 2025 je v tomto ohledu obzvlášť důležitý. Jen namátkou lze zmínit změnu právní úpravy sexuálních trestných činů, zavedení nových trestných činů v souvislosti s přijetím právní úpravy psychomodulačních látek, zakotvení trestného činu neoprávněné činnosti pro cizí moc nebo připravované rozšíření možností ukládání peněžitých trestů i za závažnější trestné činy, dekriminalizace u některých bagatelních trestních činů, zavedení tzv. dětského certifikátu či zákon o odčerpání majetku protiprávního původu. Nezahálí pochopitelně ani rozhodovací praxe vrcholných soudů domácí provenience i evropských struktur, které rovněž přinesly mnoho koncepčních posunů, které stojí za diskusi. A kde jinde tyto změny podrobit analýze, věcné a konstruktivní kritice mladýma a neotřelýma očima, než v trestněprávní sekci konference pro mladé právní vědce Cofola? V letošním roce jsme však spojili tradiční a léty prověřenou konferenci s novým formátem sekce, která bude klást větší důraz místo frontálního přednesu příspěvků s kratičkým časem na reflexi ze strany auditoria na dynamickou a interaktivní diskusi následujícího střihu:

První jednací den (čtvrtek) proběhne panelová diskuse k aktuálním otázkám trestního práva. Do panelu jsme si proto pozvali dva významné odborníky z řad teorie i praxe, abychom společně hledali odpovědi na ty nejpalčivější otázky již účinných či teprve připravovaných změn právní úpravy, zveřejněných judikátů či iniciativ na poli unijního a mezinárodního práva. Naši vážení řečníci budou mít volnost v tom, aby nás upozornili na témata, která v této souvislosti považují za nejdůležitější, a seznámili nás se svým náhledem na ně. Po krátkém úvodním prostoru rozvineme řízenou diskusi, do níž se mohou zapojit i členové auditoria. Poprosili jsme proto naše vzácné hosty, aby nám zaslali okruhy témat, jimž se budou chtít věnovat. S určitým předstihem před konáním konference je zpřístupníme všem přihlášeným účastníkům naší sekce, abyste se mohli na diskusi kvalifikovaně připravit.

Druhý jednací den (pátek) bude rovněž pojat výrazně diskusně, ale prostor bude dán ostatním přihlášeným účastníkům. Nepůjde však o tradičně zažitý model lineárního pásma po sobě jdoucích prezentací, po nichž následuje krátká souhrnná diskuse, v níž zbude prostor zpravidla jen na jeden či dva příspěvky z celého bloku, a která se většinou sice zajímavě rozjede, avšak po krátké chvíli ji neúprosně zaškrtí vyhlášení oběda či přestávky na kávu. Letos bychom poměr lineární prezentace :diskuse chtěli obrátit. Každý účastník tak dostane příležitost ve stručnosti představit vybranou tezi či teze k tématu, které jej odborně zajímá, které budou následně podrobeny moderované odborné diskusi, při níž účastník získá od ostatních účastníků své sekce zpětnou vazbu a možnost své myšlenky otestovat před odborným publikem za účelem precizace své vlastní argumentace a obohacení poznání všech přítomných. Abychom umožnili dostatečnou časovou dotaci diskuse, ale současně nesnížili její odbornost v důsledku chybějící orientace publika v tématu, zašlou účastníci své teze a doprovodný materiál s předstihem před konáním konference, aby mohly být rozeslány ostatním účastníkům. Ti se s nimi dopředu seznámí a budou se tak moci připravit na fundovanou diskusi.

Během vlastní sekce pak účastník jen stručně představí svou tezi, po níž bude následovat moderovaná odborná diskuse s ostatními účastníky sekce. Toto úvodní entrée bude velmi krátké a přísně limitované vyměřeným časem, neboť všichni účastníci sekce budou již tezi znát a základně se v tématu orientovat.

Kupříkladu vystupující představí svoji tezi, že navrhovaná změna právní úpravy trestného činu krádeže podle § 205 odst. 2 tr. zákoníku, spočívající v zahrnutí objektivní stránky tohoto trestného činu pod jednu z alternativ jeho základní skutkové podstaty podle § 205 odst. 1 tr. zákoníku, a tím i snížení horní i dolní hranice trestní sazby za takový trestný čin, nijak neřeší nejčastější výhrady směřované proti jeho samotné existenci. Následně tyto výhrady představí, zaujme k nim argumentačně podložené kladné či záporné stanovisko a závěrem zhodnotí, zda navrhovaná změna je způsobilá problémy spojené se stávající právní úpravou negovat či alespoň minimalizovat a pokud ne, nabídne vlastní řešení s důrazem na jeho přednosti, ale i možné nedostatky. Následovat bude debata, která tezi potvrdí, precizuje zvolenou argumentaci anebo nabídne další protiargumenty.

Teze budou mít následující strukturu:

• pojmenování zcela konkrétního právního problému,

• vysvětlení jeho podstaty,

• návrh řešení (popřípadě více řešení),

• nastínění základních argumentů na podporu řešení.

Spolu s tezí účastník vypracuje další stručný podkladový materiál typu handout, v němž uvede v bodech vše, co je podle jeho názoru podstatné pro pochopení teze (znění potřebných pasáží právních předpisů, relevantní právní věty, citace z odborné literatury, časová osa vývoje právní úpravy atd.).

Harmonogram pro odevzdání tezí a podkladového materiálu je následující:

Do 16. 3. 2025 účastníci odevzdají teze v rozsahu, který by neměl překračovat 1 500 až 3 000 znaků.

Do 19. 3. 2025 následně k těmto obdrží od organizačních garantů zpětnou vazbu.

Do 31. 3. 2025 pak účastníci odevzdají své teze, společně s podkladovým materiálem popsaným výše, přičemž celkový rozsah tezí a podkladového materiálu by neměl překračovat rozsah 4 500 až 5 400 znaků.

Z této sekce nebude vydáván žádný sborník. Vaše teze můžete rozpracovat do podoby článku nebo jiného odborného textu - jednání v sekci Vám poskytne cennou zpětnou vazbu před jejich představením široké odborné veřejnosti.

Právní úprava zabývající se výkonem závislé práce prochází významnými změnami, což se odráží v nastavení závislé práce, jejích ekonomických a daňových aspektech a v neposlední řadě v kontrole a ukládání sankcí. Cílem sekce bude prodiskutovat témata týkající se uvedených aspektů, přičemž stranou nesmějí zůstat ani souvislosti dopadající do oblasti sociálního zabezpečení. Vítány jsou příspěvky zabývající se podmínkami výkonu závislé práce a kontrolou jejich dodržování, uplatňování práva na zaměstnání, kontrolou v oblasti zaměstnanosti, stejně jako ekonomickými a daňovými souvislostmi výkonu práce a jejich kontrolou.

Hlavním cílem sekce je poskytnout prostor pro diskuzi o platebních systémech a jejich inovacích a regulacích, včetně technologií, jako jsou DLT (technologie distribuovaných záznamů), digitální měny nebo open banking, které mají dopad na dnešní podobu finančního světa.

Pozornost bude věnována také problematice compliance, především regulacím AML/CTF (boj proti praní špinavých peněz a financování terorismu) a KYC (poznej svého klienta), kde se zaměříme na robustnost a efektivitu současného systému, praktické výzvy při jeho aplikaci povinnými osobami a prostor pro inovace.

Vítáme příspěvky, které budou zkoumat dynamiku mezi regulacemi a inovacemi, včetně posouzení dopadů na právní praxi a diskuzi o moderních přístupech k zajištění transparentnosti a stability platebního styku. Tento interdisciplinární přístup propojuje právní, technologické a praktické aspekty, čímž přináší komplexní pohled na aktuální otázky v této oblasti.

Vzhledem k tomu, že pořadatelé neplánují vydání konferenčního sborníku, není nutný příspěvek ve formě článku. Stačí příspěvek do diskuze. Se zájemci budeme na místě diskutovat i možnost příspěvku do monografie, která bude zaměřena na témata, která budou předmětem naší sekce.

K příspěvkům v sekci jsou zváni studenti, doktorandi a mladí právníci z akademické sféry stejně jako z praxe se zájmem o širokou paletu problémů a témat medicínského (vztahy pacient-lékař-poskytovatel, vulnerabilní pacienti, režimy právní odpovědnosti, soukromí a důstojnost, záležitosti tělesné a duševní integrity a situace počátku a konce života) a zdravotnického práva (organizace a financování zdravotnictví, zdravotnický materiál, jeho výroba, odbyt, užívání a dohled, zdravotnický výzkum, data a zdravotnická informatika, ochrana veřejného zdraví). Při reflexi aktuálního tuzemského práva bude vítané srovnání s právními úpravami jiných států a meze vyplývající ze základních práv či vliv světových a evropských organizací a struktur, které standardy harmonizují či unifikují. Přínosná přitom může být rovněž bioetika, tj. mimoprávní, resp. právně-filosofická reflexe konkrétního problému a tématu.

Aktuální vývoj energetického a klimatického práva v Evropě významným způsobem determinují dvě krize – klimatická, energetická.

Změna klimatu a zhoršování stavu životního prostředí představují pro Evropu a celý svět existenciální hrozbu. Zejména v posledních letech je naše planeta stále častěji vystavena vlnám veder, suchu, silnějším tropickým cyklonům, silnějším monzunovým dešťům, zrychlenému vzestupu hladiny moří, ztrátě biologické rozmanitosti, stejně jako socioekonomickým dopadům klimatické změny. EU na klimatickou krizi reaguje úsilím dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050.

Energetická krize odhalila neschopnost EU zajistit import dostatečného množství energetických zdrojů za přijatelné ceny. Evropská komise proto v roce 2022 představila plán REPowerEU, jehož cílem je rychle snížit závislost EU na ruských fosilních palivech. Komise počítá s urychlenou diverzifikací a rozšířením spektra plynů z obnovitelných zdrojů, zvýšením úspory energie, masivními investicemi do obnovitelných zdrojů energie, urychlením příslušných povolovacích procedur a elektrifikací s cílem dosáhnout co nejdříve ekvivalentu fosilních paliv, která byla Evropa zvyklá dovážet z Ruské federace.

Energetická transformace bezpochyby představuje razantní odpověď na obě výše zmíněné krize. Dekarbonizace řady sektorů ekonomiky však bude mimořádně náročná. Úsilí, které EU vynakládá na energetickou transformaci přitom musí být doplněno opatřeními schopnými zajistit bezpečnost dodávek fosilních paliv za přijatelnou cenu do okamžiku, kdy tyto zdroje energie budou zastoupeny v energetickém mixu EU. Energetická krize navíc odhalila řadu nedostatků uspořádání trhu s elektřinou. Domácnosti a podniky byly vystaveny vysokým a kolísavým cenám fosilních paliv. Komise sice stále věří, že rychlejší zavádění energie z obnovitelných zdrojů představuje nejudržitelnější a nákladově nejefektivnější způsob strukturálního snížení poptávky po fosilních palivech pro výrobu elektřiny, avšak uspořádání trhu s elektřinou však je třeba reformovat. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1747 si proto klade za cíl zajistit efektivní integraci elektřiny vyrobené z proměnlivých obnovitelných zdrojů energie, která povede k dostupným a konkurenčním cenám elektřiny v EU.

Evropu nečeká nic jednoduchého. Lze však s jistotu tvrdit, že energetické a klimatické právo budou hrát v mitigaci klimatické změny, posilování energetické bezpečnosti i energetické transformaci klíčovou roli.

Cílem této sekce je proto diskutovat:

• energetickou a klimatickou politiku národních států;
• energetickou a klimatickou politiku EU;
• úlohu energetického a environmentálního práva v reakci na klimatickou krizi;
• úlohu energetického práva při řešení energetické krize;
• právní aspekty energetické transformace;
• vývoj energetického práva EU, zejména reformu trhu s elektřinou
• dekarbonizaci energetického sektoru
• úlohu energetického práva při snižování závislosti EU na ruských fosilních palivech;
• způsoby, jakými lze zajistit paralelně jak energetickou bezpečnost, tak naplnění klimatických ambicí;
• regulaci obchodování s energetickými surovinami;
• důsledky ekonomických sankcí uplatněných vůči Rusku a jejich vliv na změnu chování subjektů energetického trhu.

Optimální podoba právní úpravy civilního procesu by měla náležitě zohledňovat zájmy všech, jichž se řízení týká, tedy jak procesních subjektů, tak třetích osob. V nalézacím řízení sporném je v zájmu stran zejména rychlé projednání věci v souladu s procesními zásadami a vydání věcně správného a řádně odůvodněného rozhodnutí. Rovnost stran sporu je však z různých důvodů na mnoha místech právní úpravy narušována (ať již ku prospěchu žalobce, či výjimečně také žalovaného). Aktuální legislativní vývoj v oblasti dovolání navíc ukazuje, že k dalším zásahům do oprávněných zájmů stran sporu mohou vést i pokusy o “odbřemeňování” soudů. Přehnané preferování jedné zájmové skupiny může nepochybně znamenat nedůvodné poškození skupiny jiné, jak se dlouhodobě ukazuje především v oblasti exekučního či insolvenčního práva.

V rámci sekce Vyvažování zájmů v civilním procesu jsou vítány příspěvky, které poukáží na oblasti civilního procesu (v širokém smyslu), v nichž jsou – legislativou či judikaturou – neadekvátně preferovány zájmy některého z aktérů. Cílem příspěvků by nemělo být pouze objasnit příčiny těchto disbalancí, ale zejména nabídnout možná korektní řešení.

Digitální prostředí je tradičně označováno za virtuální (umělé). Ukazuje se však, že nový digitální prostor je neméně reálný jako ten fyzický. Vycházíme-li z toho, že fyzický (analogový, off-line) svět je regulován správním právem, zřejmě totéž má platit pro svět „digitální“. Dokáže však správní právo (efektivně) regulovat digitální prostředí a využívat jeho výhody? Cílem sekce je reflexe proměn práva v důsledku vzrůstajícího uplatňování informačních technologií ve veřejné správě.

Společná sekce Katedry správní vědy a správního práva a Ústavu práva technologií uvítá příspěvky z oblasti správního práva procesního, kde se aktuálně nabízejí úvahy o možnostech automatizace správního řízení, včetně využívání umělé inteligence (viz aktuální poslanecký návrh novelizace zákona o obcích, který v tomto duchu navrhuje obecně novelizovat správní řád – tisk PSPČR č. 845/0). Vítány jsou ale také příspěvky koncepčně se zamýšlející nad možnostmi automatizace či (související) digitalizace správních procesů – např. nad nasazením „online správního řízení“ (k tomu taktéž viz tisk PSPČR č. 845/0) či obecnými limity algoritmického správního rozhodování a parametrech navazující právní ochrany vůči němu.

Vítány jsou však také příspěvky z oblasti zvláštních částí správního práva hmotného či souvisejících právních oblastí. Nabízí se např. problematika změn v oblasti správního trestání, které je samo uplatňováním informačních technologií modifikováno (např. možnostmi již zmíněné automatizace), současně se ale správní trestání samo musí vypořádávat se svým uplatňováním v novém, digitálním prostředí, které správní právo dlouhodobě „předbíhá“. Zde mohou být předmětem zájmu také možnosti a efektivnost správního trestání v novém „digitálním světě“. Vítány jsou proto i příspěvky zkoumající prosazování práva v nových podmínkách (aktuálně může jít např. o otázky způsobu regulace tzv. influencingu).

Sekce jako taková je určena nejen mladým právním vědkyním a vědcům zaměřujícím se na správní právo a právo informačních technologií, nýbrž všem, kteří se zabývají vlivem nových technologií s dopady do širší oblasti veřejné správy (právo životního prostředí, finanční právo, mediální právo apod.). Vybrané příspěvky budou doporučeny pro možnost publikace písemné verze v časopisech Správní právo nebo Revue pro právo a technologie (v závislosti na jejich obsahovém zaměření a po řádném recenzním řízení).

Již několik let prochází sféra tzv. veřejného stavebního práva zvýšeným zájem (nejen) odborné veřejnosti, a to především kvůli nové právní úpravě představované tzv. novým stavebním zákonem (č. 283/2021 Sb.) a jeho pozdějším změnám (novelám). Cílem sekce je odborná diskuze nad stávající právní úpravou a její aplikační praxí, jakož i možné náhledy směrem de lege ferenda. V příspěvcích se lze také koncepčně zamyslet nad tím, zda se vskutku jedná o pomyslnou rekodifikaci veřejného stavebního práva a jakým způsobem tato legislativní změna probíhala.

Vítány budou příspěvky nejen ze sféry vlastního stavebního zákona, ale i předpisů úzce s ním souvisejících, jako je kupř. vyvlastňovací či liniový zákon; případně příspěvky na témata související s širší oblastí veřejného stavebního práva, na které má rekodifikace přímý dopad. Jednotlivé příspěvky se mohou zaměřovat jak na hmotněprávní, tak i procesní instituty nové právní úpravy, přičemž vítány budou i příspěvky tzv. srovnávací. Vybrané příspěvky budou doporučeny pro možnost publikace (po řádném recenzním řízení) písemné verze v časopisu Správní právo.

Jelikož je daňové právo akcesorickou vědeckou disciplínou, nutně reaguje na změny v hospodářství a společnosti. V poslední době těchto změn bylo nemálo a není tomu jinak ani v oblasti daňového práva, resp. také rozpočtového a dotačního práva. Nejen daňové zákony nám bobtnají a i právník, natož adresát právních norem se přestává orientovat a začíná se ztrácet. S ohledem na provázanost a složitost systému je těžké jej dále efektivně rozvíjet a nastavovat tak, aby daně plnily své základní funkce.

Sekce s názvem "Efektivní daně vs. spravedlivé daně" se zaměří na analýzu a diskusi dvou klíčových aspektů daňových systémů:efektivity a spravedlnosti. Účastníci se budou zabývat otázkou, jak dosáhnout optimálního vyvážení mezi efektivním výběrem daní, který minimalizuje narušení ekonomických aktivit, a spravedlivým rozdělením daňového zatížení mezi různé skupiny obyvatelstva. Diskuse se zaměří na teoretické rámce i empirické studie hodnotící dopady různých daňových politik na ekonomický růst, příjmovou nerovnost a sociální blahobyt. Dále budou prozkoumány právní aspekty implementace daňových reforem a jejich souladu s principy daňové spravedlnosti. Sekce poskytne platformu pro výměnu názorů mezi akademiky, odborníky na daňové právo a tvůrci politik s cílem identifikovat strategie pro navrhování daňových systémů, které jsou jak efektivní, tak spravedlivé.

Informace pro účastníky sekce Spravedlivé daně X Efektivní daně.

• Výstupem z konference je aktivní účast na konferenci. Sekce se bude konat ve čtvrtek předběžně mezi 13 – 18h. podle počtu účastníků. Viz detailní program konference (vydávání sborníku se nepředpokládá).

• Do 30.3. odevzdat do systému rozšířenou anotaci v délce cca 2 normostran, která bude obsahovat vytyčení problému/ů, analýzu problému a pracovní či dílčí závěry. Ideálně také výzkumné otázky, na které v rámci vystoupení bude odpovídáno nebo hledána odpověď v následné diskuzi.

• Následně bude vyhodnocena relevantnost tématu a plánovaného vystoupení na základě odevzdané anotace a v případě pozitivního hodnocení bude účastník zařazen do detailního programu sekce.

• Účastníci, kteří budou zařazeni do programu si připraví PPT k prezentaci – délka vystoupení cca 15 minut – viz detailní harmonogram sekce.

INFORMATION FOR FOREIGN PARTICIPANTS

Since tax law is an accessory scientific discipline, it necessarily responds to changes in the economy and society. Recently, there have been numerous such changes, and this is no different in the field of tax law, as well as in budgetary and subsidy law. Not only are tax laws expanding, but even legal professionals—and even more so the addressees of legal norms—are struggling to navigate the system and are becoming increasingly lost. Given the interconnectedness and complexity of the system, it is challenging to further develop and structure it effectively so that taxes fulfill their fundamental functions.

The section titled "Efficient Taxes vs. Fair Taxes" will focus on analyzing and discussing two key aspects of tax systems:efficiency and fairness. Participants will explore how to achieve an optimal balance between efficient tax collection, which minimizes economic distortions, and the fair distribution of tax burdens across different population groups. The discussion will center on theoretical frameworks as well as empirical studies assessing the impact of various tax policies on economic growth, income inequality, and social welfare. Furthermore, the legal aspects of implementing tax reforms and their alignment with principles of tax justice will be examined. The section will provide a platform for exchanging views among academics, tax law experts, and policymakers, aiming to identify strategies for designing tax systems that are both efficient and fair.

Information for Participants of the Section "Fair Taxes X Efficient Taxes · The outcome of the conference is active participation in the conference. The section will take place on Thursday, tentatively between 1 PM – 6 PM, depending on the number of participants. See the detailed conference program for more information. (A conference proceedings publication is not planned.)

· By March 30, participants must submit an extended abstract of approximately two standard pages into the system. The abstract should include a definition of the problem(s), an analysis of the issue, and preliminary or partial conclusions. Ideally, it should also contain research questions that will be addressed during the presentation or explored in the subsequent discussion.

· The relevance of the topic and the planned presentation will then be assessed based on the submitted abstract. If positively evaluated, the participant will be included in the detailed program of the section.

· Participants included in the program should prepare a PowerPoint presentation. The presentation should last approximately 15 minutes, as specified in the detailed schedule of the section