Indikativní oblasti:právní informatika, ochrana osobních údajů, ochrana soukromí, kyberkriminalita, kyberbezpečnost, práva k datům, odpovědnost ISP, právo na informace, právní aspekty využití a použití AI

Pro posouzení pro přijetí je potřeba zaslat rozšířený abstrakt na email cofola@cofola.cz v minimálním rozsahu 2 normostrany, který obsahuje úvod, motivaci, metodologii a výzkumnou otázku.

Plné texty příspěvků lze publikovat (po proběhnutí standardního recenzního řízení) v časopise Revue pro právo a technologie (Bližší info na https://journals.muni.cz/revue).

Trestní právo zastává v právním řádu tradičně postavení „zbraně nejtěžšího kalibru“, často označované za poslední řešení či poslední prostředek nápravy, akcentující jeho subsidiární charakter, vyjadřovaný zpravidla tak, že trestní právo chrání jen zcela fundamentální hodnoty, na nichž moderní demokratický a právní stát stojí, proti jen těm typově nejzávažnějším útokům. Nevysloveným předpokladem tohoto postavení tedy je, že hodnoty chráněné trestní právem představují poměrně jasně vymezitelnou a obecně přijímanou množinu. Postmodernismus (a jeho cynický bratr postfaktismus) však i v našem geografickém, politickém i kulturním prostoru odkrývá, že při ryze racionálním uvažování, jímž doufáme, že se v konečném důsledku řídí veřejný život, neexistuje jediná spolehlivá a objektivní interpretace reality, na jejímž základě by bylo možno vytvořit jeden absolutně platný soubor fundamentálních hodnot (nota bene jejich hierarchii).

Oslabení konsensu na tom, co představuje ony „fundamentální hodnoty“, přináší pro trestní právo mnoho zajímavých důsledků, a to v obecné i zvláštní části trestního práva hmotného i v trestním právu procesním.

Např. se ztěžuje teleologická orientace v tom, které hodnoty to vlastně jsou a v jakém rozsahu je má chránit trestní právo, což vede ke snadnějšímu zpochybnění legitimity kriminalizace některých činů (např. drogové delikty, euthanásie, tzv. pravé verbální trestné činy z diskriminační nenávisti) i k usnadnění požadavků na kriminalizaci činů jiných (např. zaměřených proti životnímu prostředí, sexuální oblasti, menšinám), komplikuje se výklad obecných pojmů navázaných na určitý relativně ustáleně vnímaný soubor morálních hodnot (např. „zahálčivý život“, „hrubá neslušnost“, „vážnost u spoluobčanů“, „jiná těžká újma“), více než dříve hrozí riziko zneužití „kalibru“ trestního práva k prosazení partikulárních politických zájmů, lze relativizovat současné prostředky (např. hodnoty, na nichž stojí resocializační programy) i cíle trestních sankcí (např. požadavkem nahrazení tzv. retributivní justice justicí restorativní), rozrůstající se konflikt hodnot se projevuje i v případě zájmů zohledňovaných při zajištění osob či majetku, filosofii tzv. konsensuálních způsobů trestního řízení, v přístupu k novým fenoménům jakými jsou např. elektronické důkazy, atd.

Tato sekce je určena pro příspěvky zabývající se právě těmito příkladmo uvedenými či kterýmikoliv mnohými dalšími jevy vyplývajícími z oslabování tradičního kánonu chráněných hodnot, s nimiž se trestní právo potýká a s různou mírou úspěšnosti i vypořádává.

V rámci sekce je jsou vítány příspěvky týkající se aktuálních problémů exekučního a insolvenčního práva. Lze se zabývat jak dílčími otázkami, které vynesla do popředí trvající ekonomická a energetická krize, tak koncepčními problémy spadajícími do uvedených oblastí. Diskusní příspěvky se mohou vztahovat například k poslední rozsáhlé novele exekučních předpisů (zák. č. 286/2021 Sb.), k nesystematickým zásahům zákonodárce v podobě tzv. milostivého léta nebo k tradičním problémům jako je přezkum věcné správnosti exekučního titulu či přiměřenost ochrany povinného, resp. dlužníka v exekučním a insolvenčním řízení. Uvažovat pochopitelně lze i nad dalšími tématy, o něž není na poli exekučního a insolvenčního práva nouze.

Novela občanského zákoníku realizovaná zákonem č. 374/2022 Sb. přinesla do našeho soukromého práva zajímavé a mnohdy i zásadní změny. Sekce tak bude věnována širšímu kontextu novelizace, tj. nejen vztahující se na otázky spotřebitelského práva, ale i např. na pojetí věci (věc s digitálními vlastnostmi) apod.

Problematika financování obchodních korporací patří mezi zažitá témata tohoto právního odvětví. Financování obchodních korporací bývá tradičně charakterizováno výčtem zdrojů, z nichž mohou pocházet prostředky nezbytné pro chod těchto subjektů. Z hlediska právní nauky pak bývá financování obchodních korporací nezřídka ztotožňováno s regulací toho, jak se do obchodních korporací vkládá jejich vlastní kapitál. Tento přístup je však do značné míry zjednodušující. Kromě pravidel, která regulují to, jak je do obchodních korporací jejich vlastní kapitál vkládán, je totiž jistě neméně důležitá i sada pravidel, která má vlastní kapitál obchodních korporací chránit (zabraňovat tomu, aby byl vyváděn). Právě problematika udržení vlastního kapitálu (v nejširším možném slova smyslu) je přitom předmětem jednání sekce.

Rok 2023, ve kterém se konferenční sekce koná, otevírá třetí dekádu účinnosti soudního řádu správního (z. č. 150/2002 Sb.). Tato příležitost proto přirozeně vybízí k úvahám nad aktuální podobou domácího správního soudnictví. Nemusí jít přitom o ohlédnutí na uplynulých dvacet let (či o ohlédnutí k východiskům rakouského správního soudnictví, na kterých je aktuální podoba do nezanedbatelné míry založena) ale také o výhledy do budoucna.

Jako určitý průsečík sekce bylo zvoleno téma žaloby proti rozhodnutí správního orgánu jako klíčový aspekt činnosti správního soudnictví – jeho tzv. funkčního pojetí. Jedná se totiž o „hlavní“ žalobní typ ve správním soudnictví, a to jak historicky, tak zřejmě i pro futuro. Nadto se v tomto žalobním typu více než u ostatních současně promítá jak samotný účel správního soudnictví (zejm. ochrana veřejných subjektivních práv) a jeho charakteristické zásady (např. zásada subsidiarity správního soudnictví a jeho kontrolní funkce) tak rovněž výjimky z nich (např. ochrana veřejného zájmu nebo prvky rozhodovací funkce). Pojetí této žaloby se ovšem měnilo v čase, stejně jako se proměňovala kategorie rozhodnutí správního orgánu a jeho možné podoby. Rozhodnutí zejména není jedinou soudním řádem správním identifikovanou „přezkumnou kategorií“, podstatné jsou proto také vztahy žaloby proti rozhodnutí k dalším typům řízení ve správním soudnictví.

Vítány jsou jak příspěvky zaměřené na obecnější (teoretičtější) reflexi současné podoby či vývoje žaloby proti rozhodnutí správního orgánu (či obecněji správního soudnictví v jeho funkčním pojetí), tak příspěvky zaměřené praktičtěji, a to na aktuální výzvy při poskytování soudní ochrany v různých oblastech působnosti správního soudnictví (např. v podobě aktuálních kauz v právu správním, finančním či právu životního prostředí). Vhodné jsou však taktéž příspěvky zaměřené na ryze ústavněprávní východiska ochrany proti rozhodnutím správních orgánů či příspěvky z historie soudní ochrany.

Nelegální práce je jev, se kterým je možné se v praxi stále setkávat. Kromě negativního dopadu tohoto jevu na příjmovou stránku veřejných rozpočtů představuje výkon nelegální práce nezanedbatelné důsledky rovněž pro jednotlivce, mimo jiné v podobě vyloučení z nemocenského pojištění, vyloučení z veřejného zdravotního pojištění a budoucí následky, pokud jde o vznik nároku na dávky důchodového pojištění. V rámci zaměření sekce jsou doporučeny příspěvky zabývající se příčinami vzniku nelegální práce či důsledky z toho plynoucími, a to jak z pohledu finančního práva, pracovního práva, práva sociálního zabezpečení, správního či trestního práva, tak z hlediska čistě ekonomického. Vítány jsou však zejména ty příspěvky, které budou obsahovat mezioborové propojení.

Indicative areas:copyright law, data rights, AI as a challenge for intellectual property, F/OSS, patent law To be considered for presentation, an extended abstract of at least 2 standard pages is required that includes an introduction, motivation, methodology, and research question. The extended abstract has to be sent to cofola@cofola.cz

(klima) Změna klimatu je největší environmentální krizí současnosti. Zejména v posledních letech je naše planeta vystavena důsledkům změny klimatu jako jsou vlny veder, sucha, častější a silnější tropické cyklony, silnější monzunové deště, zrychlený vzestup hladiny moří nebo ztráta biologické rozmanitosti. Tváří v tvář zhoršující se klimatické krizi země včetně Velké Británie, Kanady, Francie nebo Argentiny, stovky měst (například New York, Londýn, Paříž, Sydney nebo Berlín), papež František a také Evropský parlament zdůraznili naléhavost zvýšení ambicí v boji proti změně klimatu a vyhlásili stav klimatické nouze. Podle IPCC by globální reakce na změnu klimatu měla zahrnovat změny v oblasti využívání půdy a ekosystémů, energetiky, infrastruktury a průmyslových systémů. Cesta k transformaci globálního energetického sektoru z fosilního na bezuhlíkový, se zdá být nevyhnutelná. (energie) Nedávné geopolitické napětí ohrožuje schopnost EU importovat dostatečné množství energetických zdrojů za přijatelné ceny. Pozastavení dodávek plynu do několika členských států EU ze strany Gazpromu dále zhoršilo energetickou bezpečnost EU. Ceny energií se vyšplhaly na úroveň, jaká nebyla zaznamenána po celá desetiletí. V reakci na bezprecedentní energetickou krizi představila Evropská komise komplexní plán REPowerEU, jehož cílem je rychle snížit závislost EU na ruských fosilních palivech. Plán REPowerEU na jedné straně stanoví řadu opatření, která mají urychlit energetickou transformaci EU a akcelerovat masivní investice do obnovitelných zdrojů energie (Komise navrhuje zvýšit cíl EU pro rok 2030 v oblasti obnovitelných zdrojů energie ze současných 40 % na 45 %). V reakci na energetickou krizi však některé členské státy EU zvýšily těžbu uhlí. Množství uhlí spotřebovaného v EU vzrostlo ze 449 milionů tun v roce 2021 na 478 milionů tun v roce 2022. Několik členských států EU oznámilo rozšíření nebo znovuotevření uhelných elektráren, které byly odstaveny v reakci na klimatickou krizi. Má se za to, že krátkodobé a dočasné upřednostnění energetické bezpečnosti EU je nezbytné, nicméně dlouhodobé cíle EU v oblasti klimatu by neměly být ohroženy. Cílem této sekce je proto diskutovat:

1. úlohu energetického a environmentálního práva v reakci na klimatickou krizi;
2. úlohu energetického práva při řešení energetické krize;
3. úlohu energetického práva při snižování závislosti EU na ruských fosilních palivech;
4. slučitelnost plánu REPowerEU s cíli EU v oblasti klimatu;
5. snahu EU o paralelní zajištění energetické bezpečnosti a naplnění svých klimatických ambicí.

Workshop na téma veřejných zakázek přinese praktický příklad s řadou právních otázek, se kterými se lze při aplikaci a interpretaci zákona o zadávání veřejných zakázek setkat. Dotkneme se otázky vysvětlení nabídky, rámcové povahy závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku (včetně navazujících právních konotací), skryté diskriminace, zadávací lhůty a ukončení zadávacího řízení.

Účastníkům workshopu bude dopředu prezentován praktický příklad s rozhodnými právními otázkami, přičemž na účastnících bude postavit se buď na stranu dodavatele, nebo zadavatele. V rámci samotného workshopu budou předmětné otázky diskutovány a (snad i) zodpovězeny.

Zájemci budou moci následně sepsat odborný článek do sborníku, a to buď přímo na některé z dotčených témat, nebo na libovolné téma z oblasti veřejných zakázek.