Evropská unie bývá v politickém i mediálním diskurzu často označována za „regulační moloch“, jehož přebujelá normotvorba údajně dusí svobodu členských států i každodenní život občanů. Takové tvrzení však zjednodušuje mnohem komplexnější realitu právní integrace. Konference se zaměří na kritickou analýzu povahy a rozsahu regulační činnosti Evropské unie, především s ohledem na otázku její proporcionality, demokratické legitimity a nezbytnosti v podmínkách jednotného vnitřního trhu, jakož i aktuální trendy v oblasti normotvorby.

Zvláštní pozornost bude věnována vývoji mezinárodního práva soukromého jako ilustraci širšího fenoménu evropské regulace. Nařízení Řím I a II, Brusel I bis, dědické či insolvenční nařízení představují oblasti, kde Evropská unie fakticky převzala normotvornou roli v tradičně národní disciplíně. Tento vývoj otevírá zásadní otázky:kde leží hranice mezi žádoucí unifikací a přeregulováním? Jaký dopad má evropská harmonizace na autonomii členských států a na kvalitu právní ochrany jednotlivce? Lze kvantifikovat přínosy společné unijní legislativy?

Z pohledu obecnějšího - lze jednoznačně stanovit hranice unijních pravomocí? A lze návazně v kontextu EU uvažovat o tom, že uvnitř EU mezinárodní právo soukromé „ztratí" svůj smysl, protože se postupně národní právní řády vlivem práva EU sjednotí?

Rozsáhlá normotvorba může být nejen projevem byrokratické hypertrofie, ale též nezbytným nástrojem udržitelnosti evropské integrace a právní jistoty v prostoru 27 právních řádů. Mýtus o „regulačním molochu“ mizí tam, kde regulace přestává být samoúčelná a stává se prostředkem k efektivní ochraně práv a svobod v globalizovaném světě. Vše má ale své limity.

Účastníci odevzdávají před konferencí:rozšířený abstrakt a osnovu na 2 normostrany.

Moderní ozbrojené konflikty znovu a znovu testují odolnost a aktuálnost mezinárodního práva veřejného. Brutalita bojů na Ukrajině, humanitární katastrofa v Gaze či vleklé násilí v Súdánu připomínají, že i přes desetiletí mezinárodních úmluv zůstávají někdy základní zásady vedení války a ochrany civilního obyvatelstva až bolestně křehké. Mezinárodní humanitární a trestní právo se navíc ocitá pod tlakem reagovat na nové formy konfliktů. Sekce se zaměří jak na klasické otázky aplikace mezinárodního humanitárního práva (MHP) a mezinárodního trestního práva (MTP) na události na bojišti, fungování tribunálů a vymahatelnost IHL v praxi, tak na moderní fenomény hybridního válčení, informačních operací a kybernetických útoků. Digitální rozměr války bude jedním z příkladů, na kterých lze sledovat, jak se mění chápání bojiště a na jaké limity současné právo naráží v kontextu přičitatelnosti či stíhání činů v kyberprostoru. Sekce tudíž zve k odborné diskusi o tom, jak mezinárodní právo reaguje na měnící se povahu konfliktů – od klasických válek s jejich tragickými důsledky pro civilní obyvatelstvo až po nová bojiště hybridních a kybernetických operací. Účastníci se v rámci svých příspěvků mohou zaměřit mimo jiné i na to, zda současné normy mezinárodního humanitárního a trestního práva dokážou obstát tváří v tvář realitě dnešních krizí a jakou roli může právo sehrát v obnově spravedlnosti, humanity a důvěry v současné době.

V praxi se lze ve stanovách (bytových) družstev setkat s řadou pozoruhodných ujednání, která vyvolávají otázky, jaká ujednání stanov jsou či nejsou přípustná.

Ačkoli je téma mezí autonomie vůle v právu obchodních korporací hojně diskutováno, již méně se tato diskuse vede specificky ve vztahu k družstvům, která vykazují oproti ostatním právním formám obchodních korporací určitá specifika vyvěrající zejména ze zásad rovnosti členů, družstevní demokracie a samosprávy. Další odlišnosti se pak pojí s bytovými družstvy. Vzhledem k tomu, že domácí doktrína je v tomto směru spíše fragmentární, čelí právní praxe značné nejistotě. Ambicí této sekce proto je tyto doktrinální mezery alespoň částečně vyplnit.

Bude vhodné, když příspěvky jednak vymezí výchozí stav dle zákonné úpravy a posoudí možnosti a meze případných odchylných úprav. Nabízí se například zpracování těchto oblastí (u některých z nich jsou pro ilustraci na zvláštní stránce uvedena diskutabilní ujednání stanov, na která lze v praxi narazit):

• vymezení podmínek vzniku členství a následky jejich pozdějších změn
• omezení či vyloučení převoditelnosti podílů (nebydlících) členů
• stanovení výše nájemného a zakotvení jiných platebních povinností členů (bytových) družstev
• určení výše a splatnosti vypořádacího podílu (zejm. v bytovém družstvu)
• společný nájem a podíl ve společném jmění
• forma smlouvy o převodu družstevního podílu a následky jejího nedodržení
• omezení přechodu podílů v (bytovém) družstvu
• účastnické cenné papíry v družstvu
• právo členů družstev na informace
• důvody preventivní sistace hlasovacího práva
• revokace usnesení členské schůze (shromáždění delegátů)
• obsazování volených orgánů nečleny, dočasná členství vázaná na trvání funkce
• zákaz konkurence pro členy družstev
• specifika stanov družstev jako energetických společenství

Vítány jsou samozřejmě i příspěvky na další témata korespondující se zaměřením sekce.

Publikace příspěvků:Plánována, informace budou doplněny.

Dva týdny před konáním konference bude vyžadováno odevzdání pracovních verzí příspěvků (working papers).

Český civilní proces skrývá řadu právních řešení, která v evropském či mezinárodním kontextu působí přinejmenším neobvykle – někdy až kuriózně.

Úprava fikce uznání nároku (§ 114b a § 114c OSŘ) a zákonné koncentrace v nalézacím řízení sporném obecně, chybějící úprava mezitímního určovacího rozhodnutí a její judikatorní „překlenutí“ v podobě tzv. „zvláštního řešení“, zamezení účinnému zpětvzetí žaloby po zrušení pravomocného rozhodnutí dovolacím soudem v situaci, kdy nárok žalobce zanikl splněním (§ 96 odst. 6 OSŘ) jako důsledek koncepce dovolání jako mimořádného opravného prostředku, nebo rozdělení projednání žaloby pro zmatečnost podané z více zmatečnostních důvodů mezi různé soudy (§ 235a OSŘ), to jsou jenom některé položky výčtu procesních podivuhodností.

Neobvyklosti lze bezesporu najít i v úpravě nesporných řízení (zbrusu nové prozatímní rozhodnutí o úpravě poměrů dítěte podle § 465a a násl. ZŘS), exekučního řízení (věcný přezkum exekučních titulů podněcovaný rozhodovací praxí vrcholných soudů) či řízení insolvenčního (různé režimy souběžně probíhajících oddlužení).

Jednací sekce České civilněprocesní kuriozity zve k diskusi o zvláštnostech naší právní úpravy a aplikační praxe, jejich genezi a možnostech přiblížení se prověřeným zahraničním modelům.

Účastníci jednání odevzdají nejpozději týden před konáním konference rozšířenou anotaci příspěvku, a to nejlépe na emailovou adresu organizačního garanta sekce Mgr. Tesaře 480233@mail.muni.cz

Sekce je věnována tématům, u nichž se s časovým odstupem ukazuje, že řešení považovaná v minulosti za správná, samozřejmá či systematicky pevná se ukázala jako problematická, neudržitelná, vnitřně rozporná či vyžadující nové promyšlení.

Cílem sekce je otevřít odbornou diskusi nad otázkami, kde se historická východiska, tradiční dogmatika nebo dřívější judikaturní přístupy dostaly či dostávají do napětí s dnešním chápáním.

Vítány jsou příspěvky s širokým zaměřením na občanské právo, které pojmenovávají jeho limity, slepé uličky či důsledky, jež se plně projevily až v čase. Společným jmenovatelem sekce je snaha identifikovat momenty, v nichž je na místě si říci:tudy ne, a proč.

Účastníci odevzdají prezentaci.

Jakkoliv by se trestní právo mělo vyznačovat především stabilitou a dlouhodobou koncepcí, opak je pravdou. Letošní rok přinesl (a ještě přinese) v této oblasti hned několik významných legislativních změn, především v podobě zákona č. 270/2025 Sb. Stranou však nemůžeme ponechat ani drobnější změny, které přinesly zákony č. 268/2024 Sb., 220/2025 Sb. a 269/2025 Sb. Jde skutečně o řadu zásadních úprav, jež prostupují všemi trestními zákony i trestněprocesními předpisy a které jistě není třeba sáhodlouze představovat. Ostatně možná jste si všimli, že 1. ledna bylo na některých soudech nezvykle rušno, státní zastupitelství přivítalo možnost, kterou mu dává § 29a t. o. p. o., a v advokátních kancelářích zastupujících nejen fyzické osoby se už těší na 1. červenec 2026. Rovněž evropský zákonodárce nezahálel a v tomto roce nás čeká deadline pro implementaci směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1712 ze dne 13. června 2024, kterou se mění směrnice 2011/36/EU o prevenci obchodování s lidmi, boji proti němu a o ochraně obětí, a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1203 ze dne 11. dubna 2024 o trestněprávní ochraně životního prostředí a o nahrazení směrnic 2008/99/ES a 2009/123/ES. A že obě přinášejí pro domácího zákonodárce i orgány činné v trestním řízení nemalé výzvy netřeba jistě dodávat. Nezahálí ani rozhodovací praxe vrcholných soudů domácí provenience i evropských struktur, která v uplynulém roce přinesla mnoho koncepčních posunů stojících za diskusi. A kde jinde tyto změny podrobit analýze a věcné, konstruktivní kritice mladýma a neotřelýma očima než v trestněprávní sekci konference pro mladé právní vědce Cofola? Po loňském pilotním ročníku bude jednání v naší sekci klást důraz především na dynamickou a interaktivní diskusi následujícího střihu: První jednací den (čtvrtek) proběhne panelová diskuse k aktuálním otázkám trestního práva. Do panelu jsme proto pozvali dva významné odborníky z řad teorie i praxe, abychom společně hledali odpovědi na nejpalčivější otázky týkající se jak účinných, tak připravovaných změn právní úpravy, zveřejněných judikátů či iniciativ na poli unijního a mezinárodního práva. Naši vážení řečníci budou mít volnost upozornit nás na témata, která v této souvislosti považují za nejdůležitější, a představit svůj odborný pohled. Po krátkém úvodním prostoru navážeme řízenou diskusí, do níž se budou moci zapojit i členové auditoria. Požádali jsme proto naše hosty, aby nám zaslali okruhy témat, jimž se budou chtít věnovat. S dostatečným předstihem je zpřístupníme všem přihlášeným účastníkům naší sekce, aby se mohli na diskusi kvalifikovaně připravit. Druhý jednací den (pátek) bude rovněž pojat výrazně diskusně, avšak prostor bude tentokrát dán ostatním přihlášeným účastníkům. Každý z nich stručně představí vybranou tezi či teze k tématu, které jej odborně zajímá. Ty budou následně podrobeny moderované odborné diskusi, díky níž účastník získá zpětnou vazbu a možnost své myšlenky otestovat před odborným publikem za účelem zpřesnění vlastní argumentace a obohacení poznání všech přítomných. Abychom umožnili dostatečnou časovou dotaci diskuse, a zároveň nesnížili její odbornost v důsledku chybějící orientace publika v tématu, zašlou účastníci své teze a doprovodný materiál s předstihem před konáním konference. Tyto podklady budou následně rozeslány ostatním účastníkům, kteří se s nimi dopředu seznámí a budou tak připraveni na fundovanou diskusi. Během jednání v sekci vystupující pouze stručně představí svou tezi, po níž bude následovat moderovaná odborná diskuse s ostatními účastníky. Toto úvodní entrée bude velmi krátké a přísně limitované časem, neboť všichni účastníci již budou s tezí obeznámeni a budou se v tématu orientovat. Kupříkladu vystupující může představit tezi, že aktuální judikatura Ústavního soudu k právu na účinné vyšetřování, související s možnostmi přezkumu rozhodnutí trestních soudů ve věci samé z podnětu poškozených, představuje průlom do stávající koncepce trestního řízení. Zákonodárce totiž poškozeným neposkytuje žádnou procesní obranu proti trestnímu příkazu ani proti (byť i nepravomocnému) výroku o vině a trestu či pravomocnému adheznímu výroku. Následně poukáže na dosavadní rozhodovací praxi, který aktuálně završuje nález Ústavního soudu ve věci sp. zn. I. ÚS 1456/25, a nabídne svůj pohled na možná koncepční řešení, další judikatorní vývoj a případné změny právní úpravy. Zdůrazní přitom výhody i nevýhody jednotlivých variant. Poté bude následovat debata, která tezi potvrdí, zpřesní argumentaci nebo nabídne další protiargumenty. Spolu s tezí účastník vypracuje i stručný podkladový materiál typu handout, v němž uvede v bodech vše podstatné pro pochopení teze (znění relevantních pasáží právních předpisů, právní věty, citace z odborné literatury, časovou osu vývoje právní úpravy apod.).

Teze budou mít následující strukturu: - pojmenování zcela konkrétního právního problému, - vysvětlení jeho podstaty, - návrh řešení (popřípadě více variant), -nastínění základních argumentů na podporu řešení. Spolu s tezí účastník vypracuje další stručný podkladový materiál typu handout, v němž uvede v bodech vše podstatné pro pochopení teze (znění potřebných pasáží právních předpisů, relevantní právní věty, citace z odborné literatury, časová osa vývoje právní úpravy atd.).

Harmonogram pro odevzdání tezí a podkladového materiálu je následující: do 28. 2. 2026 účastníci odevzdají teze v rozsahu 1 500 až 3 000 znaků, do 15. 3. 2026 obdrží od organizačních garantů zpětnou vazbu, do 5. 4. 2026 účastníci odevzdají finální verzi tezí společně s podkladovým materiálem, přičemž celkový rozsah obou dokumentů by neměl překročit 4 500 až 5 400 znaků.

Z této sekce nebude vydáván žádný sborník. Vaše teze můžete rozpracovat do podoby článku nebo jiného odborného textu - jednání v sekci Vám poskytne cennou zpětnou vazbu před jejich představením široké odborné veřejnosti.

Veškeré podklady prosím zasílejte přímo garantovi této sekce Mgr. Davidu Čepovi, Ph.D. na email:David.Cep@law.muni.cz

Indikativní oblasti:regulace platforem, právní aspekty využití a použití AI, ochrana osobních údajů, ochrana soukromí, kyberkriminalita, kyberbezpečnost, právní informatika, identity management, práva k datům a data governance, zdravotnická data, eCommerce, ochrana spotřebitele online, IP online, odpovědnost ISP, eGovernment & eJustice. Pro posouzení pro přijetí je potřeba zaslat rozšířený abstrakt na email cofola@law.muni.cz v minimálním rozsahu 2 normostrany, který obsahuje úvod, motivaci, metodologii a výzkumnou otázku. Plné texty příspěvků lze publikovat (po proběhnutí standardního recenzního řízení) v časopise Revue pro právo a technologie (Bližší info na https://journals.muni.cz/revue).

Finanční trhy v současnosti procházejí obdobím bezprecedentních změn, tažených překotným technologickým vývojem. Digitalizace a inovace zásadním způsobem přetvářejí tradiční modely fungování a právo na tento trend musí reagovat masivní legislativní aktivitou. Jen v posledních letech jsme svědky implementace zásadních předpisů, jako je nařízení DORA, AI Act či MiCA. Stranou nezůstávají ani investiční nástroje s nástupem tokenizace v kontextu revize MiFID/MiFIR či evoluce platebních služeb vyvíjející se o klasického bankovnictví, přes Open banking (PSD2) směrem ke konceptu Open Finance v rámci připravovaného balíčku PSD3/PSR.

Tato sekce si klade za cíl podrobit odborné diskusi aktuální výzvy spojené s regulací a dohledem v této turbulentní oblasti. Jak efektivně nastavit pravidla hry pro technologie, které se neustále vyvíjejí? Kde leží hranice mezi podporou inovací a ochranou spotřebitele?

Vítány jsou příspěvky jak z oblasti právní teorie, tak z aplikační praxe, které nabídnou analytický pohled na dopady zmíněných norem. Součástí programu bude i diskuse nad možností vzniku kolektivní monografie či jiné společné publikace v případě nalezení průsečíkových témat mezi účastníky.

Podmínky: Vložení anotace prezentace o rozsahu alespoň 1 normostrany, kde budou představeny hlavní body, o kterých bude autor hovořit.

Účastníci odevzdávají před konferencí:powerpointovou prezentaci

Dílčí tematické okruhy: Teorie daně z příjmů (co je příjem, výnos, zdroj…, konstrukce příjmových daní, mezinárodní zdanění) Vliv daně z příjmů na veřejné rozpočty Daň z příjmu FO – nepodnikatel (konstrukce daně, daňový proces – registrační a jiné akcesorické povinnosti, stanovení daně, placení daní, kontrola daňových povinností, následky porušení povinností) Daň z příjmu podnikatelů FO a PO - (konstrukce daně, daňový proces – registrační a jiné akcesorické povinnosti, stanovení daně, placení daní, kontrola daňových povinností, následky porušení povinností)

V této sekci se účastníci budou věnovat zásadní proměně zejm. pracovního práva Evropské unie v souvislosti s aktuální směrnicovou úpravou, hlavně směrnicí (EU) 2022/2041 o přiměřených minimálních mzdách v Evropské unii, která stanoví rámec pro zajištění adekvátní úrovně minimálních mezd a podporu kolektivního vyjednávání; směrnicí (EU) 2023/970 o posílení uplatňování zásady stejné odměny mužů a žen za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty prostřednictvím transparentnosti odměňování a mechanismů prosazování; a Směrnicí (EU) 2024/2831 o zlepšení pracovních podmínek při práci prostřednictvím platformy, která upravuje pravidla pro digitální platformovou práci, včetně presumpce zaměstnaneckého vztahu a zajištění transparentních pracovních podmínek. Nejen uvedená právní úprava představuje významnou proměnu právních a ekonomických parametrů v oblasti odměňování zaměstnanců, kolektivního vyjednávání a pracovních podmínek v digitální ekonomice. Vítáni jsou proto účastníci zaměřující se zejm. na implementaci směrnic, právní a ekonomické aspekty adekvátní minimální mzdy a odměňování vůbec, mechanismy transparentnosti a rovného odměňování, právní a ekonomické dopady platformové práce. Rádi uvítáme konferenční výstupy (přednesené příspěvky), které se věnují interpretaci konkrétních právních norem v pracovněprávní, sociálněprávní, příp. obchodněprávní oblasti, právně-teoretickým analýzám, detailním komparativním studiím či ekonomickým pohledům. Sekce je určena pro všechny, kteří chtějí prezentovat originální příspěvky k tomuto dynamickému tematickému okruhu a získat k nim zpětnou vazbu.

Sekce se zaměřuje na postavení, působnost a význam Ústavního soudu v systému ochrany základních práv a svobod v demokratickém právním státě. Ústavní soud představuje klíčovou instituci, která zajišťuje nejen kontrolu ústavnosti zákonů a jiných právních předpisů, ale také ochranu jednotlivce před zásahy veřejné moci, jež mohou ohrozit základní principy právního státu. V této souvislosti se sekce soustředí na analýzu ústavněprávních funkcí a limitů soudního přezkumu, jakož i na jeho vztah k legislativní a výkonné moci. Diskuse se bude zabývat vývojem judikatury Ústavního soudu a jejím dopadem na právní řád a společenské prostředí České republiky. Pozornost bude věnována i otázce, do jaké míry Ústavní soud formuje obsah základních práv prostřednictvím své rozhodovací činnosti a jakým způsobem přispívá k jejich vyvažování v kontextu střetu individuálních a kolektivních zájmů. Tématem diskuse může být rovněž problematika legitimity a hranic soudního aktivismu, metodologii výkladu ústavy a úloze ústavního soudnictví při ochraně principů demokracie, rovnosti a právní jistoty. Sekce nabídne prostor pro dialog o současných trendech a výzvách, které stojí před ústavní ochranou základních práv v globalizovaném světě, včetně vztahu mezi národními ústavními soudy a mezinárodními lidskoprávními institucemi. Cílem sekce je přispět k hlubšímu pochopení role Ústavního soudu jako garanta ústavnosti a ochránce základních práv a svobod, otevřít prostor pro kritickou reflexi jeho postavení v systému dělby moci i systému ochrany základních práv. Vítány jsou příspěvky zabývající se jak lidskoprávním, tak „organickým“ pohledem na postavení Ústavního soudu i příspěvky mezioborové či ryze politologické nebo filosofické.

Účastníci odevzdají před konferencí anotaci příspěvku.

V případě zájmu je možné v rámci sekce prezentovat také draft článku. V takovém případě bude k paperu přiřazen koreferent, který následnou diskusi otevře podrobnou zpětnou vazbou. Zájemci o workshopování draftu nechť jej zašlou do konce března 2026 na mail novak.jakub@mail.muni.cz.

Aktuální vývoj energetického a klimatického práva v Evropě významným způsobem determinují dvě krize – klimatická, energetická. Změna klimatu a zhoršování stavu životního prostředí představují pro Evropu a celý svět existenciální hrozbu. Zejména v posledních letech je naše planeta stále častěji vystavena vlnám veder, suchu, silnějším tropickým cyklonům, silnějším monzunovým dešťům, zrychlenému vzestupu hladiny moří, ztrátě biologické rozmanitosti, stejně jako socioekonomickým dopadům klimatické změny. EU na klimatickou krizi reaguje úsilím dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050. Energetická krize odhalila neschopnost EU zajistit import dostatečného množství energetických zdrojů za přijatelné ceny. Evropská komise proto v roce 2022 představila plán REPowerEU, jehož cílem je rychle snížit závislost EU na ruských fosilních palivech. Komise počítá s urychlenou diverzifikací a rozšířením spektra plynů z obnovitelných zdrojů, zvýšením úspory energie, masivními investicemi do obnovitelných zdrojů energie, urychlením příslušných povolovacích procedur a elektrifikací s cílem dosáhnout co nejdříve ekvivalentu fosilních paliv, která byla Evropa zvyklá dovážet z Ruské federace. Energetická transformace bezpochyby představuje razantní odpověď na obě výše zmíněné krize. Dekarbonizace řady sektorů ekonomiky však bude mimořádně náročná. Úsilí, které EU vynakládá na energetickou transformaci přitom musí být doplněno opatřeními schopnými zajistit bezpečnost dodávek fosilních paliv za přijatelnou cenu do okamžiku, kdy tyto zdroje energie budou zastoupeny v energetickém mixu EU. Energetická krize navíc odhalila řadu nedostatků uspořádání trhu s elektřinou. Domácnosti a podniky byly vystaveny vysokým a kolísavým cenám fosilních paliv. Komise sice stále věří, že rychlejší zavádění energie z obnovitelných zdrojů představuje nejudržitelnější a nákladově nejefektivnější způsob strukturálního snížení poptávky po fosilních palivech pro výrobu elektřiny, avšak uspořádání trhu s elektřinou však je třeba reformovat. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1747 si proto klade za cíl zajistit efektivní integraci elektřiny vyrobené z proměnlivých obnovitelných zdrojů energie, která povede k dostupným a konkurenčním cenám elektřiny v EU. Evropu nečeká nic jednoduchého. Lze však s jistotu tvrdit, že energetické a klimatické právo budou hrát v mitigaci klimatické změny, posilování energetické bezpečnosti i energetické transformaci klíčovou roli.

Cílem této sekce je proto diskutovat:

•energetickou a klimatickou politiku národních států

•energetickou a klimatickou politiku EU

•úlohu energetického a environmentálního práva v reakci na klimatickou krizi

•úlohu energetického práva při řešení energetické krize

•právní aspekty energetické transformace

•vývoj energetického práva EU, zejména reformu trhu s elektřinou

•dekarbonizaci energetického sektoru

•úlohu energetického práva při snižování závislosti EU na ruských fosilních palivech

•způsoby, jakými lze zajistit paralelně jak energetickou bezpečnost, tak naplnění klimatických ambicí

•regulaci obchodování s energetickými surovinami

•důsledky ekonomických sankcí uplatněných vůči Rusku a jejich vliv na změnu chování subjektů energetického trhu

Účastníci odevzdávají týden před konáním konference rozšířený abstrakt o rozsahu 4-10 normostran garantovi sekce Mgr. Martinu Švecovi, Ph.D. na email:Martin.Svec@law.muni.cz

Dopravní právo představuje podobně jako například zdravotnické, školské, zemědělské či stavební právo průřezovou praktickou disciplínu jdoucí napříč akademickými obory, jakými jsou občanské, obchodní, pracovní, správní, finanční či trestní právo a právo životního prostředí. Právní úprava dopravy je přitom rozsáhlá a podrobná. Důvodem je nejen bezpečnosti a plynulosti, ale také kvůli zájem na dostupnosti a nyní rostoucí měrou též kvůli ochraně životního prostředí. Veřejné dopravní právo jako odvětví správního práva v jeho širokém pojetí je vyloženě olbřímí. Existuje rozsáhlá státní správa dopravy. Veřejné jsou též struktury zabezpečující dopravní infrastrukturu. Důležitá je přitom přepravní smlouva jako právní vztah o zabezpečení přepravy, jakož také režimy odpovědnosti za škody, které při dopravě mohou vzniknout, včetně pojištění. Většina dopravců jsou podnikající obchodní společnosti. Přehlížet tedy nelze ani soukromé dopravní právo. V dopravě mohou být rovněž spáchány různé trestné činy.

Kvůli svému významu pro mezinárodnímu obchod zbožím a mobilitě osob je jako málokterou další právní úpravu výrazně vyjadřují mezinárodní smlouvy a v Evropské unii její nadnárodní právo. Trhy přepravních služeb se otevřely. České právo či právo jiného evropského státu však nepředstavuje pouze jejich provedení či zohlednění, vyjadřuje též národní dopravní politiku. Rovněž dopravy se dotkne úsilí dekarbonizovat ekonomiku kvůli stabilizaci klimatu. Dopravní právo lze jistě rozdělit podle jednotlivých druhů dopravy na právo silniční, železniční, letecké, říční, námořní a kombinované, leccos lze však zobecnit. Přehlížet nadto nelze souvislosti s obchodem zboží a mobilitou osob, poštou, telekomunikacemi či vodovody a produktovody.

Doprava je významný odvětvím hospodářství, které zaměstnává jisté procento pracovní síly, přičemž pracovní právo nutně musí reagovat na její zvláštnosti. Zároveň je doprava a zejména infrastruktura pro ni předmětem velkých investic, relevantní je tedy též dotační právo či právo stavební. Sekce dopravního a přepravního práva se uskutečnila v Telči již v roce 2024, po dvou letech se nyní otevírá znovu pro setkání zájemců z řad studentů a doktorandů práv a mladých právníků, akademiků stejně jako praktiků, o rozmanité otázky úpravy kteréhokoli druhu dopravy a související přepravy osob a nákladu, jakož také budování a údržby dopravních staveb a zařízení a ochrany životního prostředí v jejím českém, srovnávacím, mezinárodním a evropském rozměru.